Zdravíme všechny hokejbalové příznivce, přinášíme Vám po menší pauze další rozhovory, ke kterým jsme si pozvali trenéry našeho klubu.

Trenérů jsme se zeptali na současnou situaci a sportovní výhled do budoucna. První část rozhovoru absolvovala trenérka mikro/minipřípravky Lucka Křemenáková, trenér přípravky Radek Smítka, trenér „A“ týmu Jirka Mašík a trenér „B“ týmu Jirka Doležal.

 

Ze sezóny 2020/2021 se nestačila odehrát ani její půlka. Připouštěli jste si v jejím úvodu možnost, že může dojít k jejímu přerušení?

Lucie Křemenáková: „Z části jsme si to připouštěli, i když se mi tomu věřit moc nechtělo.“

Radek Smítka: „Nejspíš ano. Je to už docela dávno.“

Jiří Mašík: „Připouštět jsme si to moc nechtěli, po loňské ukončené sezoně, jsme věřili, že tuhle dohrajeme dle plánu. Samozřejmě jsme vnímali situaci kolem covidu.“

Jiří Doležal: „Počítali jsme s tím, že epidemie ještě asi neskončí, ale osobně jsem doufal, že sezóna proběhne bez přerušení.“

 

V jakém omezeném počtu má ještě smysl trénovat, aby to bylo pro hráče a klub ještě přínosné?

Lucie Křemenáková: „Co se týká nejmenších, tak trénovat v min. počtu 6 dětí bude přínosné pro děti, pro klub moc ne, ale přeci jen je to budoucnost klubu :).“

Radek Smítka: „Pro děti z Přípravky má jakákoliv forma hry bezesporu nevyhnutelný význam, a to nejen jako pro hráče, ale jednoznačně pro jejich rozvoj samotný. V jakém počtu a za jakých podmínek by se měly děti k trénování vrátit, si netroufám posoudit, dle situace.“

Jiří Mašík: „Samozřejmě by byl přínos jakýkoli trénink v jakémkoli počtu, ale jsme amatéři a nemůžeme trénovat po dvojicích pod trenérem a strávit na hřišti střídáním několik hodin. Po pětkách s brankářem už by to smysl mělo.“

Jiří Doležal: „Jsme připraveni udělat kvalitní tréninky pro šestičlenné skupiny hráčů.“

 

Pomohlo by hokejbalu v případném uvolňování sportovních aktivit, že se jedná o venkovní sport?

Lucie Křemenáková: „Rozvolnění by určitě pomohlo, děti v současné době moc nesportují a nemají ani sociální kontakt, bude těžké jim obnovit návyky.“

Radek Smítka: „Určitě bychom si přáli, abychom se co nejdříve ke hře vrátili, ale s ohledem na šířící se zákeřnější mutace se laicky domnívám, že parametr "vnitřní nebo venkovní sport" není možné nyní spolehlivě posoudit.“

Jiří Mašík: „Svaz už žádal o výjimku pro extraligu a právě venkovním prostředím hodně apeloval. Určitě by to bylo plus, protože haly a tělocvičny budou asi zavřené ještě dlouho.“

Jiří Doležal: „Pomohl by hlavně zdravý rozum a levné a rychlé testování nebo samotestování. Pak nevidím důvod, proč by všechny sporty nemohly být opět povoleny.“

 

Je váš realizační tým s hráči i během přerušení v kontaktu? Jaký máte názor na individuální tréninky, pokud trvají delší dobu?

Lucie Křemenáková: „Individuální tréninky v naší kategorii mají největší smysl pro gólmany, ale je i dobré pokud jsou děti v kolektivu a hrají si, běhají venku (takže jakýkoli pohyb).“

Radek Smítka: „V kontaktu jsme minimálně. Individuální tréninky jsou pro děti z Přípravky spíše za trest. Potřebují kontakt a učit se od spoluhráčů.“

Jiří Mašík: „S klukama si píšeme, s Pájou asistentem voláme a řešíme to. Nabádáme kluky k individuálním tréninkům, ale nejsem úplný optimista, že všichni na sobě adekvátně pracují. I když třeba právě Pavel Kubeš mi říkal, že má fyzičku jako dlouho ne. Ale je to poctivý kluk, který ví, že to dělá pro sebe a ne pro trenéry :), navíc má sportování v krvi. Věřím a doufám, že takových je daleko víc. Pokud by to uvolnili, nebude na přípravu moc času a na dohánění fyzičky hodně málo.“

Jiří Doležal: „Ano, v kontaktu jsme. Individuální trénink stejně jako každý jiný trénink máte poskládaný tak, aby směřoval k nějakému termínu. Bez vize, kdy zase budeme moct být na hřišti, nebo hrát, individuální trénink postrádá smysl a hráči by se měli spíš jen fyzicky udržovat ve stavu, aby po rozvolnění byli schopni během jednoho týdne být v požadované fyzické kondici. Herní záležitosti už se doladí v průběhu soutěže.“

 

Máte představu, zda se hráči v nějaké dostupné formě fyzicky udržují?

Lucie Křemenáková: „Někteří ano, někteří ne - v současné době záleží spíše na rodičích a pokud pracují a musí ještě zabezpečit online výuku, stravování, je to celkem nápor.“

Radek Smítka: „Nedělám si iluze. Myslím, že pro děti je už tak dost náročné udržet si disciplínu u distančního vzdělávání a že jim hlavně chybí kontakt se spolužáky a kamarády. Za této situace je jednoznačně nezastupitelná role rodičů a věřím, že ti dělají maximum možného ve prospěch svých dětí.“

Jiří Mašík: „Jak už jsem psal, nechali jsme tomu volný průběh, klukům jsme něco doporučili. Hrají extraligu, plno z nich bojuje o reprezentaci, tak by na sobě měli pracovat. A hlavně to jsou sportovci, pro které by měl být pohyb radost.“

Jiří Doležal: „V prosinci a lednu jsme jeli individuální fyzickou přípravu. Vzájemně jsme se hecovali a zapojili se vlastně všichni. Hráči naběhali spoustu kilometrů a věřili jsme, že koncem února začne soutěž. S tím, jak se ale situace v Česku vyvíjí, opadá i zájem. Bohužel. Takže kluci mají pokyny, jak trénovat, ale nemůžeme kontrolovat, jestli to skutečně dělají.“

 

Na závěr rozhovoru se zeptám, zda si myslíte si, že dojde k dohrání letošní sezóny a jakou formou by mělo případně proběhnout? Jak se díváte na základě vašich zkušeností na možnost dohrání sezóny během letních měsíců, např. do července?

Lucie Křemenáková: „Obávám se, že k dohrání sezóny nedojde. Turnajům během července se bránit nebudeme a uvítáme je, což jsme řešili již v listopadu. Samozřejmě bude záležet na situaci, jak se vše bude vyvíjet.“

Radek Smítka: „Těžko říct. Vše se bude odvíjet od toho, do jaké míry budeme mít jako společnost situaci pod kontrolou. Je zřejmé, že organizace profesionálních sportů v bublinách je organizačně nesmírně náročná a zároveň velice křehká a tím pádem pro náš sport za aktuální situace absolutně neaplikovatelná. Jakmile to ale situace dovolí, tak v Přípravce hrát turnaje ve formátu 3+1. Společně s rodiči bychom měli hledat cestu, jak trénovat a hrát turnaje i během léta.“

Jiří Mašík: „Já doufám, že se nějakým způsobem dohraje. Kompletní už asi ne, ale nějaký model snad svaz vymyslí. A klidně bych hrál až do července, stejně to letos s dovolenými nevypadá dobře a když někomu bude chybět jeden dva hráči, tak by se s tím měl tým poprat a vyrovnat. Bylo by škoda to neodehrát, protože by se muselo končit v červnu. Já osobně bych klidně dohrál celou sezónu, i kdyby bylo play off třeba v září. A za 14 dní pak hned začal novou sezónu. Všichni už mají těch předsezónních příprav dost, tak by se hlavně hrálo. A nemůžeme plánovat, když nevíme, kolik vln covidu přijde. Všichni chtějí hrát hlavně zápasy.“

Jiří Doležal: „Rád bych, aby se sezóna dohrála, třeba i v červenci. I přes zimu jsem byl velký optimista, ale pár posledních dní mě přesvědčuje, že v této zemi, kde pravidla, ohleduplnost a disciplína nic neznamenají, nemůžeme počítat, že bychom se z tohoto průšvihu brzy dostali. Podle mě se sezóna nedohraje, ale rád bych se mýlil.“

 

Děkujeme Všem trenérům a přejeme jim a jejich hráčům brzký návrat na hřiště.

Autor rozhovoru: Martin Bulva