Mládež je velké téma a ostaršování hráčů do vyšších kategorií ještě větší. S Honzou Bílým jsme si popovídali jaká je v této oblasti představa klubu a jak to v mládežnických kategoriích máme nastavené.

Ostaršování hráčů do vyšší kategorie je oříšek, se kterým se ve všech kategoriích setkávají prakticky všechna sportovní odvětví. V hokejbale je to občas o to větší téma, protože v klubech nejsou personálně naplněny kapacity ve všech týmech a vzhledem k tomu, že vypůjčit hráče směrem dolů nejde, musí si trenéři vypomoct ostaršením mladších hráčů do vyšší kategorie. "Naším záměrem je hráče výkonnostně posouvat a v tom jim pomůže hra ve vyšší kategorii" říká Honza Bílý, který je od letošní sezony vedoucí HCM v našem klubu. 

Když už se klub do podobných dobrodružství pustí, musí si ale stanovit pravidla, za kterých je ostaršení hráče možné. V první řadě je nutné, aby si hráč plnil povinnosti ve své kategorii. "Vše je o komunikaci trenérů, pokud mají týmy důležitý zápas a své hráče potřebují, jde starší kategorie stranou", doplňuje k tomu Honza.

Neméně důležitý je také psychický rozvoj hráče a zvážení, jestli to tomu jednotlivému hráči opravdu pomůže po celé stránce výkonnosti a nedojde například k výpadku motivačního prvku ve své kategorii, nebo ke strachu jít naplno do každé zápasové situace. "Můžeme si bavit konkrétně o Kubovi Mikulovi z dorostu, který nastupuje v mnoha kategoriích. Vzrůstem není nejvyšší, ale svojí šikovností a střízlivým odhadem dokáže vyhodnotit, do jakého souboje jít/nejít", říká Honza Bílý a dodává k tomu důležitý poznatek, "Samozřejmě důležitá je i psychika, vidím tu dvě věci. Talentovaný hráč, by primárně neměl být jen u vyšší kategorie, kde například bude horší tým a pravidelně bude prohrávat. Takový hráč potřebuje být hlavně lídrem ve své kategorii a učit se i vyhrávat. Dlouhodobě si totiž myslím, ze lídři (beru i hráče, co se nebojí vzít si slovo v kabině a řešit problémy) se z kabin mládežnických týmů vytrácejí, což není dobře". 

Jiná situace ale může být třeba u brankářů. Ti mají rádi, když jsou v permanenci a jim hra za horší tým, vzhledem k zápasovému vytížení pomáhá. "To asi ano, ale upřímně, brankáři jsou trošku specifičtí, proto to nedokáži úplně vyhodnotit" přiznává klíčový hráč A týmu. I zde je ale potřeba myslet na to, aby brankářům prohry moc "nevlezly" do hlavy a do dalšího zápasu šli s čistým štítem.

Úvodem byla napsáno, že ostaršování hráčů je oříšek a "White", který to zažil z obou pohledů, jak toho hráčského, tak teď i toho klubového, to může jen potvrdit. "Ostaršování hráčů nemá vždy jen jednoduchá řešení, protože při tolika kategoriích je těžké najít shodu pokaždé a hráče uvolnit. Důležitá je v tomto komunikace napříč kategoriemi. Cílem klubu je ale samozřejmě hráče neustále posouvat jak po herní, tak ale samozřejmě i po té lidské stránce.“

Autor rozhovoru: Jiří Voženílek

Autor fotografie: archiv Jan Bílý