Víkendy patří rodině a jsem za ně konečně rád. Rozhodl jsem se vrátit k triatlonu a tak si trochu v týdnu trénuji a ten čas jsem zaplnil hned. K tomu úterku a čtvrtku co jsem trénoval na alfě, jsem si přidal ještě pondělí, středu a pátek.

Jak vypadá takový trénink na triatlon a kolik hodin času týdně zabere?

No musíš pořád dokola plavat, jezdit na kole a běhat . Trénuji 8-12 hodin týdně. Třikrát v týdnu chodím na šestou hodinu ráno do bazénu. Ve středu mam tříhodinové kolo venku a ostatní dny běhám nebo jsem na cyklistickém trenažéru podle počasí. Od pondělí do pátka mam osm tréninků a pak dva dny volno.

To je spousta osobních obětí, kdy místo komfortu volíš dřinu na kole, ve vodě, nebo v teniskách. Máš nějaký cíl, kterého bys v tomto sportu chtěl dosáhnout, nebo tě žene jiná motivace?

Chtěl bych trať, kde plaveš 1,9 km, jedeš na kole 90 km a běžíš 21 km zvládnout pod 5 hodin. A možná jednou si zkusit dlouhého což je 3,6 Km plavání, 180 Km na kole a 42 Km běh.

Máš za sebou bohatou kariéru. Mistr ligy, vítěz Českého poháru i medaile z MS. Na který hokejbalový okamžik nejradši vzpomínáš?

Každá sezona byla pěkná. Vždy jsem měl kolem sebe super partu lidi a kdo to nikdy nezažil nepochopí kolik srandy a vtípku se dá vymyslet, těšil jsem se na každý trénink a zápas. Mistrovská sezóna byla nejvíc.

Kdo, nebo co, bylo faktor X mistrovské sezóny 2015/2016?

Řekl bych, ze to bylo týmové vydřený a jeden tahal za druhého. Kladno mělo více ze hry, ale David Stárek neskutečně zavřel branku. Vůbec jim nechutnala tvrdá hra Ondry Březiny a nahrávky po ose Bílý - Kubeš nemusím ani zmiňovat.

Medaile z MS ti dlouho unikala. Nominace na domácí MS v Pardubicích 2017 ti utekla na poslední chvíli a v Košicích z toho byla jen brambora. Jak zpětně vnímáš tyto okamžiky?

Na ty Pardubice už si ani nevzpomenu, prostě to nedopadlo to se v životě stává a člověk musí jít dál. Košice mě mrzí hodně. Byl tam silný tým a úspěch se měl udělat.

Tvou hru zdobila rychlost, tvrdá střela, sebedůvěra a kreativita. Přesně to, co se od obránce očekává. Nepřemýšlel jsi, že bys své dovednosti a zkušenosti předal další generaci?

Rychlost ta akcelerace/výbušnost s věkem jde strašně rychle dolů a člověk v 35 letech postrádá ty vlákna který potřebuje, aby byl rychlejší a musí svou hru trochu postavit na zkušenostech a čtení hry. Něco předat mladší generaci je určitě super, ale bohužel na to momentálně nemam čas se svoji prací a tréninkovou přípravou.

Bude ještě někdy běhat v Polabinách po hřišti hráč se jmenovkou Filip na zádech?

Mám dvě dcery, takže spíše ne.

Autor rozhovoru: Jiří Voženílek

Autor fotografie: Josef Česák, st.