Hraješ hokejbal, jaký post, v jaké jsi kategorii a co tě na našem sportu baví?

Na hokejbal jsem začal chodit v pěti letech, společně se starším bráchou poté, co nám táta nedovolil hokej. Po mikro, mini a přípravce právě končím první sezónu za mladší žáky a hokejbal mě stále baví. Trochu mě jen mrzí, že není hokejbal víc známý, a ne každý hned ví, o jaký sport jde. Začal jsem jako útočník, ale asi po dvou letech jsem chtěl vyzkoušet brankáře. Bavilo mě oboje a rád jsem post střídal, dokud to šlo. Těžké bylo se později rozhodnout, jaký post si vybrat. Vyhrál brankář, i když jen těsně.

 

Z jakých důvodů tedy nakonec vyhrál brankář?

Asi nakonec hlavně kvůli tomu, že mi větší radost udělá povedený zákrok, než vstřelená branka.

 

Když už mluvíme o té radosti, jaký máš zatím nejhezčí zážitek s hokejbalem?

Hezkých zážitků je hodně, ale zatím asi největší je vyhraný kvalifikační turnaj letos ve Svitavách, který nás poslal na finále do Jihlavy, kde zabojujeme o medaile.

 

A jaký byl druhý kvalifikační turnaj v Českých Budějovicích, který trenéři pojali jako teambuilding?

Team building turnaje mám moc rád. Je to šance zažít s týmem i jiné zábavné aktivity než jen hokejbal. Už dlouhá společná cesta do Budějovic byla legrace. Výsledkově jsme mohli dopadnout lépe, ale mám další hezké vzpomínky.

 

Jak už jsi výše napsal, mladší žáky čeká finálový turnaj. Je to tvá první účast na závěrečném turnaji a co od turnaje očekáváš?

Ano, je to můj první finálový turnaj. Očekávám těžké zápasy, ale že se nám podaří postoupit ze základní části do bojů o medaile.

 

Až finálový turnaj skončí, tak začnou prázdniny. Už máte s rodiči nějaký plán a věnuješ nějaký čas o prázdninách i hokejbalu?

S rodiči asi pojedeme do Rakouska. Přes léto si chci od hokejbalu trochu odpočinout, ale jsem už přihlášený na CMT kemp do České Třebové a občas si rád dám lehký trénink i doma.

 

Bratr Vojta hraje za starší žáky. Je pro tebe vzor, mentor, nebo hrál v tvém rozhodování věnovat se stejnému sportu, jinou roli?

Že budeme s Vojtou chodit na stejný sport spíš rozhodli rodiče. Tím, že jsme začali chodit spolu, jsme se navzájem posouvali. S hokejkou jsme si spolu hodně hráli od mala i před domem a to trochu platí do dnes. Moc si ale navzájem nefandíme, spíš se hecujeme, komu se lépe podařil nějaký poslední zápas nebo turnaj.

 

Máš nějaký cíl, kam bys to chtěl dotáhnout?

Už od mala se mě drží cíl se dostat až do reprezentace a na MS.

 

Tak ať se to podaří….

Autor rozhovoru Jan Voženílek