1) Ahoj Zdeňku máš za sebou další sezonu jako předseda jednoho z největších hokejbalových klubů v ČR. Jak hodnotíš práci lidí, kteří v klubu působí?

V klubu působím už 25 let a po celou dobu se nám daří držet klub na špici hokejbalu v rámci celé republiky. A zásluhu na tom má spousta lidí, kteří k tomu přispívají ať už na jakékoliv pozici od trenérů a vedoucích týmů počínaje, přes kolegy z vedení, až po třeba lidi na časomíře nebo v bufetu. Takže zásluhu na jakékoliv medaili má každý z nich. Protože jsem zpočátku působil (v době, kdy jsem se ještě byl schopen ohnout pro balónek :) i jako trenér, vím z vlastní zkušenosti, kolik času, úsilí a nervů tato práce stojí a před všemi, kteří jsou ochotni tohle vše podstoupit, smekám pomyslný klobouk. A děkuji.

2) Co tě v minulé sezoně v klubu nejvíce potěšilo?

Začnu samozřejmě zlatými medailemi starších žáků a dorostu. V těchto kategoriích si vše sedlo, kluci vytvořili skvělou partu a díky skvělé práci všech v obou realizačních týmech pochopili, že tým je víc než jednotlivec a dokázali podřídit individuální ega ve prospěch týmu a to jim (samozřejmě i s kouskem toho nezbytné ho štěstí) přineslo medaile.
Po vypadnutí A-týmu v play-off jsme sice byli trošku zklamaní, čekali jsme, že se dostaneme trošku dál, ale bylo to o jednom gólu a trochu o štěstí, a to se k nám tentokrát nepřiklonilo. I přesto si myslím, že se v extraligovém Áčku vytvořil dobře šlapající tým, což dokazoval herně v podstatě po celou sezonu a hezky se na to z pohledu diváka koukalo.
Na sportovním poli mě osobně potěšilo i vystoupení našich zástupců (hráčů i trenérů) na Mistrovství světa U16+U23 a ještě jednou gratuluji všem k zisku medailí.
Co mě ale těší snad ještě víc je pohled na množství hráčů, kteří nám každoročně přichází do řad mikro, mini a přípravek.
Vše má ale i druhou stranu-musíme být schopni stoupající počet hráčů a hráček „někam posadit“ - a tady jsem rád, že se podařilo rozšíření zázemí o další buňku. Vyrostlo malé hřiště pro malé kategorie, což rozšířilo tréninkové možnosti i turnajovou kapacitu pro hru 3 na 3.
Další věcí je něco z toho, co není tak vidět, ale pro výhled klubu je to důležité - povedlo se upravit a prodloužit nájemní smlouvu (hřiště není ve vlastnictví klubu, jsme na zapůjčeném pozemku) na dalších 10 let.

3) Bylo naopak něco, s čím jste buď ty osobně, nebo vedení, spokojeni nebyli?

Pořád je co zlepšovat. Osobně bych vybral asi dvě věci - jednak, že se nám dosud nepodařilo se oddělit od školy v oblasti energií a vyjednat si jiného dodavatele elektřiny, takže jsme vázáni na jejich dodavatele, tudíž jsme za sezónu bohužel museli zaplatit při zhruba stejné spotřebě o 100 tisíc Kč víc, než za sezónu předchozí.
Další věc je ve sportovní části - nedostavení se na jeden ze zápasů 2.NHBl a s tím související pokutou. Považuji to za téměř ostudu, že k tomuto dojde v klubu s takovou šířkou členské základny.
Poslední věcí, která mě trápí dlouhodobě, je malá míra zapojení a pomoci chodu klubu ze strany hráčů ať už současných, nebo minulých (ať už se jedná o třeba brigády, pomoc třeba s tréninky u těch nejmenších, kde je potřeba „více rukou“ , s chodem klubu, organizací atd. I když musím říci, že se snad blýská na časy a poslední dobou dochází i v této oblasti ke zlepšení a třeba pomoc při náborech ze strany hráčů je vyšší než před několika lety.

4) Klub reprezentuje skvělá mládež. Máme čerstvé mistry republiky a dokonce i mistry světa. Co si myslíš, že za tom stojí?

Na mládež jsme opravdu hrdí. Je málo klubů v republice, které například může posílat na turnaje těch nejmenších dva nebo dokonce tř týmy. Za to vděčíme podle mě dvěma faktorům. Jednak skvělou náborovou činností, kde skvělou práci dlouhodobě odvádí Jirka Kubeš za pomoci mnoha hráčů od žáků po juniory, a jednak skvělou skupinou v realizačních týmech od mikropřípravek, přes přípravky až po žáky, kteří dokáží v hráčích vzbudit zájem o sportování, pohyb a soutěžení. To, jaké akce připravují pro své svěřence i mimo hřiště je úžasné a já se před nimi hluboce skláním. Máme v nich opravdu klubový poklad.

5) Nedaří se nám jen na hřišti, ale i v areálu se udělalo spoustu práce. Co se za poslední dobu povedlo v areálu vybudovat a co má vedení v plánu na příští sezonu?

Jak už jsem psal, povedlo se rozšířit zázemí o další buňku, máme k dispozici malé hřišťátko a střelnici, máme zastřešené tribuny, novou šatnu pro rozhodčí a nový sklad materiálu.

Vznikla nová parkovací místa v areálu hřiště.
Domluvili jsme režim přístupu a využívání nově vybudovaného školního hřiště za naším areálem.
Máme připravenu novou časomíru, s instalací stále čekáme, až se vyřeší některé problémy jak provozního, tak smluvního charakteru, na který narazily jiné kluby.
Ve výhledu máme nové mantinely, nevím však, zda se k tomu investičně dostaneme v následující sezoně. K čemu bychom se naopak rádi dostali, je výměna osvětlení hřiště za modernější a úspornější svítidla.
Chceme také zvýšit komfort pro diváky bočním zakrytím venkovního posezení.
V plánu máme i nové prostory pro bufet a s tím stavebně související rozšíření prostor posilovny a tělocvičny a její další dovybavení.
Na prahu životnosti jsou i elektrorozvody a odpady.

Jak je vidět, plánů a potřeb máme stále dost. A chtěl bych apelovat a všechny, kteří by nám mohli a chtěli pomoct ať už s vlastními pracemi, s přípravou, s kontakty na firmy, sponzory, představitele města atd., ať se ozvou, za vše budeme rádi.

Závěrem bych chtěl jednak poděkovat všem, kteří se jakoukoliv formou podílejí na chodu klubu. Moc si toho vážíme.

A současně bych chtěl popřát všem hezký zbytek prázdnin a spoustu energie a nadšení do příští sezony.

Autor rozhovoru: Jiří Voženílek

Autor fotografie: Josef Česák, st.